Současná družstevní samospráva U Opavice 2-4 spravuje tři sedmipatrové panelové domy, které se nacházejí na ulici U Opavice v Opavě. Družstvo bylo původně založeno jako nezávislé bytové družstvo, ale od roku 1973 funguje jako družstevní samospráva v rámci větších družstevních společenství, ať už se jedná o SBD Stavbař (1973-1980 a 1991- současnost) nebo SBD Rozvoj (1980-1991).

Družstvo bylo založeno v roce 1963 zaměstnanci podniku Minerva pod původním názvem “Stavební bytové družstvo zaměstnanců n. p. Moravskoslezská armaturka, závod Minerva v Opavě“, ale název byl brzy zkrácen na SBD Minerva, U Opavice 2-4.

Prvotním účelem družstva bylo zajistit době odpovídající bydlení pro zaměstnance Minervy a v menší míře také pro zaměstnance firmy opavského Ostroje. Kvalitních bytů byl v Opavě v 60. letech nedostatek částečně proto, že během druhé světové války bylo zničeno mnoho budov. Po odsunu německých obyvatel z Opavy a pohraničí po roce 1945 se sice uvolnilo určité množství bytů a domů, ale toto dostupné bydlení již neodpovídalo rostoucím životním nárokům. Mladé rodiny se dožadovaly nového, moderního bydlení s vlastním sociálním zařízením. S tím, jak socialistický režim v tehdejší době stále důrazněji prosazoval těžký průmysl a z Opavy se stávalo dodavatelské město pro nedaleké Ostravsko-karvinské doly a Vítkovické železárny, opavské podniky potřebovaly moderní byty pro zvyšující se stavy zaměstnanců.

Minerva a Ostroj patřily mezi závody, které měly za úkol dodávat strojírenskou techniku a těžební stroje pro ostravské doly a železárny. Opavský Ostroj byl založen za tímto účelem v roce 1949 a v roce 1953 podnik Minerva, původně jeden z největších výrobců šicích strojů v regionu, byl přebudován na výrobu strojírenských armatur. Tyto a další průmyslové podniky v Opavě musely plnit pětiletky, potřebovaly spokojené pracovníky, a snažily se proto svým zaměstnancům zajistit odpovídající bydlení. Jakmile to díky změněné legislativě z roku 1959 bylo možné, mnohé podniky proto podporovaly své zaměstnance  při založení bytových družstev.

V roce 1963 založila Minerva bytové družstvo, jehož účelem bylo na ulici U Opavice postavit tři panelové domy, které by čítaly celkem 72 bytů: 24 bytů o dispozici 2+1 (49,98 m2) a 48 bytů o dispozici 3+1 (63,03–64,16 m2). Stavební pozemek sestával jednak z několika zahrad soukromých domků na přilehlé ulici U Střelnice, jednak ze zahrádek, které užívali obyvatelé již existujícího „Minerváku“, což byl třípatrový bytový dům se sdíleným sociálním zařízením, který se dodnes nachází na ulici U Střelnice. Protože Minerva nakonec neobsadila všech 72 bytů vlastními zaměstnanci, nabídla zbylé byty firmě Ostroj i zaměstnancům různých dalších průmyslových podniků, například ostravským horníkům.

Prvním předsedou družstva se stal Karel Lyko, v té době zaměstnanec plánovacího oddělení v Minervě. Bylo na něm navigovat byrokracii kolem výstavby. S pomocí opavského Národního výboru a Krajského investorského útvaru byla stavba, pro kterou si družstvo najalo firmu Pozemní stavby Ostrava, dotažena do zdárného konce. Bytová družstva měla v tehdejší době přístup ke stavebním materiálům za velkoobchodní ceny, což snížilo výsledné náklady. A při úpravě okolí i pozdější stavbě 31 garáží a hřiště, což vše proběhlo formou svépomoci, dodaly Minerva a Ostroj část materiálu i nářadí, a to také výrazně snížilo celkovou cenu.

Československý stát v 60. letech čelil velkému tlaku na rychlé zajištění kvalitního bydlení pro mladé rodiny a také z toho důvodu se vysoké panelové domy, které se na místě montovaly ze standardizovaných betonových kvádrů, staly upřednostňovanějším řešením před výstavbou tradičních nižších cihlových domů, jejichž stavba byla náročnější a zdlouhavější. Z mnoha rozhovorů (viz Jusa, Lyko, Hampel) dále plyne, že mezi kvalitou panelových domů byly velké rozdíly, hlavně podle toho, která generace panelových systémů byla použita při stavbě. Zatímco zpočátku se používaly betonové panely jen 20 cm široké, po roce 1962 se začaly upředňostňovat nové panely ze struskopemzobetonu o šířce 35 cm, které zajišťovaly větší tepelnou izolaci. Ty byly také použity při stavbě paneláků U Opavice.

Výstavba tří paneláků začala v červnu roku 1964 a byla dokončena v srpnu 1965. První obyvatelé se do prvního domu (U Opavice 2) nastěhovali již v zimě roku 1964.

Plánovaná cena stavby byla 4 446 884 Kčs, z toho 1 074 000 Kčs mělo být vybráno na členských příspěvcích, 1 442 400 Kčs přispěl stát a 1 930 484 Kčs mělo být získáno dlouhodobým investičním úvěrem (s 1 % úrokovou sazbou na 30 let) od Státní banky československé. Výsledná cena byla pouze 4 436 883 Kč, tedy o 137 957 Kčs nižší, než se očekávalo, čímž došlo ke snížení výše úvěru.

Členské příspěvky byly stanoveny následovně: 14 095 Kčs za dvojpokojový byt a 16 907 až 17 474 Kčs za třípokojový byt. Mnoho členů družstva obdrželo od zaměstnavatele další půjčky, které byly buď bezúročné, nebo jen s velmi nízkým úrokem, a které pomohly družstevníkům splatit jednorázově jejich členský podíl. Někteří zaměstnavatelé dokonce nabízeli i tzv. stabilizační půjčky – pokud se zaměstnanec zavázal, že ve firmě odpracuje daný počet let, bylo mu odpuštěno až 90 % půjčky.

V letech 1963–1973 bylo družstvo Minerva samosprávné. V té době vzniklo v Opavě nespočet bytových družstev, obvykle podnikových. Kronika SBD Stavbař uvádí, že v roce 1974 bylo na Opavsku 27 družstev, z toho 13 přímo ve městě Opava. Na území Severomoravského kraje bylo registrováno 304 bytových družstev, která čítala 98 547 členů. (str. 8)

Vláda ale brzy začala volat po konsolidaci bytových družstev. Na základě politického rozhodnutí vedení státu o integračním procesu v bytovém družstevnictví podnikl v roce 1973 Krajský výbor ČSBD (tou dobou co by družstvům nadřízený) kroky pro jeho naplnění a usnesl se o sloučení veškerých družstev na Opavsku do čtyř větších jednotek. Jedenáct z těchto malých původně samostatných družstev, včetně SBD Minerva, bylo sloučeno do bytového družstva SBD Stavbař, v rámci něhož pak fungovaly jako družstevní samosprávy.

Kronika SBD Stavbař obsahuje popis všech družstev, která pod SBD Stavbař nově spadala. SBD Minerva je zde popsáno následovně: “SBD zaměstnanců Armaturky Minerva bylo založeno v r. 1963. Na pozemku podél Opavice nedaleko Gottwaldových sadů [dnes Městských sadů] toto družstvo zajistilo dodavatelsky postavení tří sedmipatrových blokových objektů se 72 byty a kotelnou. Poblíž obytných objektů si družstevníci svépomocně vystavěli 31 družstevních garáží a dětské hřiště, které si sami i vybavili. Provedli úpravu a zatravnění ploch . . . a vytvořili velmi příznivé prostředí pro spokojené bydlení a přátelské soužití. Každoročně pořádali na vlastním hřišti Dětský den“ (str. 22).

Po připojení k SBD Stavbař již jednotka U Opavice 2-4 (původně SBD Minerva) nebyla samostatným bytovým družstvem, ale samosprávou v rámci většího bytového družstva, což platí i dnes. Každá samosprávná jednotka měla a dnes znovu má vlastního předsedu, který dvakrát ročně svolává členskou schůzi. SBD Stavbař dále dvakrát ročně svolává schůzi delegátů, které se účastní poměrný počet delegátů z každé samosprávy. Toto shromáždění je nejvyšším družstevním rozhodovacím orgánem.

SBD Stavbař hospodařilo velmi efektivně, ale v 70. letech se socialistický režim stále silněji snažil o hlubší centralizaci všech organizací, včetně bytových družstev. Byl vyvíjen tlak na sloučení čtyř existujících opavských družstev do jediného stavebního bytového družstva Rozvoj. Podle respondentů pana Vojtěcha Kostky a pana Hampela i podle Kroniky SBD Stavbař byl tento plán mezi družstevníky velice nepopulární. Stávající družstva, včetně SBD Stavbař, se skládala z efektivně hospodařících samosprávných jednotek o přibližně stejné velikosti i rozpočtu a fungovala velmi dobře. Dvě shromáždění delegátů hlasovala proti integraci do SBD Rozvoj, ale i přes tato jednoznačná odmítnutí předloženého plánu i oficiální rétoriky centralizované demokracie Krajský výbor ČS SBD v Ostravě sloučení schválil a nařídil. 1. července 1980 byla následně bytová družstva SBD Stavbař, SBD Vítkov a SBD Hlučín sloučena do jednoho celku s SBD Rozvoj.

V letech 1980 až 1991 tak družstevní samospráva U Opavice 2-4 působila v rámci bytového družstva Rozvoj. S novým zákonem o bytových družstvech z roku 1988 se však několik samospráv rozhodlo o oddělení. SBD Rozvoj bylo vzhledem ke své velikosti totiž příliš nesourodé a skládalo se z mnoha samospráv, které měly různou velikost, rozpočet i cíle. V roce 1991 se pak družstevní samospráva U Opavice spolu s několika dalšími odloučila a znovu založila menší družstvo Stavbař, Opava, Krnovská 2. Tento stav trvá dodnes.

Po roce 1989 došlo k významným majetko-právním změnám spojeným s přechodem státu na tržní hospodářství a s privatizací. Družstvo SBD Stavbař je právně majitelem nemovitostí družstevních samospráv, které pod něj spadají (tedy včetně samosprávy U Opavice 2-4). Jak komentoval Vojtěch Kostka, současný a dlouhodobý předseda samosprávy U Opavice 2-4, Stavbař se ale do rozhodování bydlících nevměšuje; je spíše ve vztahu zodpovědného poradce.

Co se jednotlivých členů družstva týče, SBD Stavbař odsouhlasil smíšené vlastnictví bytů. K lednu 2019 si bytové jednotky (společně s percentuální částí pozemku) polovina členů samosprávy U Opavice 2-4 odkoupila do soukromého vlastnictví, zatímco druhá polovina bytů zůstává v družstevním vlastnictví. Současní vlastníci jednotek jsou vlastníky konkrétního bytu s podílovým spoluvlastnictvím ke společným částem objektů a pozemků samosprávy bez právní subjektivity.

Právní změny, které přinesla polistopadová éra, představovaly pro bytová družstva (včetně SBD Stavbař) značnou výzvu. Obzvláště proto, že – podle respondentů – postsocialistický stát původně deklaroval snahu zrušit veškeré formy družstevního vlastnictví a nahradit je zcela vlastnictvím soukromým. Vojtěch Kostka okomentoval polistopadové majetko-právní změny a jejich dopad na bytová družstva takto:

„Vládou vydaný zákon o převodech bytů do vlastnictví č. 72/1974 se potažmo s aplikací na bytová družstva nejen nevydařil, nýbrž byl vůči nim diskriminační. Složení tehdejších zákonodárců ani senátu zřejmě nebylo dostatečně znalé problematiky, pokud se ovšem nejednalo o likvidaci družstevnictví záměrnou. Vidět pod pojmem družstvo jen formu sovětského kolchozu je pohled opravdu přízemní. První družstva vznikala již před více než 165 léty v anglickém Rochdale. Po několika neúspěšných novelách zmíněného zákonu pro uplatnění převodu vlastnických práv, téměř až po dvou desetiletích, muselo dojít k vydání nového zákonu č. 311/2013 s vazbou na nový Občanský zákoník č. 89/2012. Bohužel ani poté nebyl výklad o vlastnictví po právní stránce jednoznačný. Tím, že nájemce má zákonné právo požádat družstvo o převod vlastnických práv k bytu a společných částí, dochází k postupnému odlivu nájemců na úkor vlastníků. V době, kdy dojde k situaci, že vlastníků na samosprávě U Opavice bude nad 50 %, musí být do šesti měsíců založeno Společenství vlastníků jednotek (SVJ) se zápisem do veřejného rejstříku u Krajského soudu v Ostravě. První shromáždění Společenství schválí své vlastní stanovy, zvolí výbor nebo předsedu Společenství a rozhodne o způsobu zajišťování správy a služeb SVJ. Jednání musí proběhnou za účasti notáře, který provede ověření oprávněnosti přítomných a učiní notářský zápis i pro Veřejný rejstřík. Společenství následně získá právní subjektivitu s přidělením IČO a rozhodujícími nadpolovičními právy i povinnostmi. Družstvo bude nadále zastupovat své nájemce, ale již s odpovídajícím menším spoluvlastnickým podílem a to do doby pokud budou nájemci vůbec.“

Mezi další úkoly, se kterými se samospráva U Opavice 2-4 musela vypořádat za období posledních 20 let, patřily technické rekonstrukce, například přestavba kotelny v roce 1997, kdy byly uhelné kotle nahrazeny plynovými. V témže roce bylo nutno domy a garáže vyčistit po povodni. Zatím snad největší výzvou byla revitalizace všech tří panelových domů v roce 2011, která zahrnula výměnu oken, kompletní zateplení domů, pořízení nových výtahů, výstavbu nových, zabezpečených vchodů, přemístění poštovních stránek a opravy chodníků. Díky úsilí Vojtěcha Kostky, který je předsedou samosprávy U Opavice 2-4 již od roku 1995 (a který tuto funkci několikrát zastával i před rokem 1995), bylo ve spolupráci s předsedou SBD a projektantem stavby docíleno státní dotace, která pokrývá 94 % úroků k půjčce. V současné době je již polovina půjčky na zateplení úspěšně splacena.

Stručné dějiny družstevní samosprávy U Opavice 2-4 (72 bytů) – souhrn:

1963-1973: Stavební bytové družstvo Minerva působilo jako nezávislé bytové družstvo. Původní název byl “Stavební bytové družstvo zaměstnanců n. p. Moravskoslezská armaturka, závod Minerva v Opavě”.

1973-1980: SBD Minerva spolu s dalšími deseti bytovými družstvy se sloučily do
SBD Stavbař. Bytové domy U Opavice 2-4 se staly družstevní samosprávou v rámci bytového družstva SBD Stavbař.

1980-1991: Všechna opavská bytová družstva, včetně SBD Stavbař s členskými jednotkami U Opavice 2-4, byla sloučena do jednoho bytového družstva SBD Rozvoj.

1991-současnost: Několik družstevních samospráv, včetně samosprávy U Opavice 2-4, se oddělilo od SBD Rozvoj a znovu založily bytové družstvo SBD Stavbař.

Zdroje:
– Vojtěch Kostka, Jan Hampel, Jan Jusa, Pavel Lyko, rozhovory.
– Kronika Sbd. Stavbař, Opava-Krnovská 2
– Vojtěch Kostka, „Poznámky a doplnění.“
– Opavský uličník: Historie a současnost ulic a náměstí. Jaromíra Knapíková a Zdeněk Kravař, Opava: Zemský archív v Opavě, 2017.
– Michaela Jehlíková-Janečková. “Vývoj panelových soustav v Československém stavebnictví” Beton, technologie, konstrukce, sanace. 3/2008, str. 20-22.
– Dokument “Finanční vypořádání” – adresován Státní bance československé, pobočka Opava (18. 12. 1965).
– Rozvoj, SBD, Opava, 1963- 2018.
– Historické materiály z osobního archívu Karla Lyka.
– Karel Lyko, archivní fotografie z výstavby panelových domů U Opavice, 1964.
– Pavel Lyko, fotografie z povodně 1997.
– Ostatní foténky Jindřich Štreit.