Jaký byl účel, role a funkce socialistických bytových družstev v kontextu politického režimu Československé socialistické republiky?

Analýza stanov bytových družstev z různých časových období ukazuje, že bytová družstva před rokem 1989 měla kompetence a funkce výrazně překračující pouhou správu družstevních domů, bytů a pozemků.

Dokumentem, který tento poznatek dokládá a mapuje, je i Kronika SBD Stavbař, kterou pro družstvo Stavbař[1] vedl jeden z jeho členů, bývalý učitel František Holuša. Každoroční zprávy o činnosti družstva zaznamenané v Kronice pro roky 1976 až 1980 vymezují tři hlavní oblasti působnosti družstva, včetně oblasti politicko-výchovné:

  • Organizační práce (účetnictví, členská evidence)
  • Stavebně technická práce (údržby a opravy bytového fondu)
  • Politicko-výchovná práce (socialistické soutěžení- svépomocné údržby domů a bytů; zvelebování životního prostředí; úklid uvnitř a v okolí domů, spolupráce a spoluúčast na veřejných akcích Národní fronty)

V Československé socialistické republice spadala stavební bytová družstva jako Stavbař nebo Rozvoj (kam v různých obdobích náležela i samospráva U Opavice) pod Národní frontu, což byla zastřešující organizace (vedená Komunistickou stranou Československa), která sdružovala veškeré schválené politické, kulturní, společenské a sportovní organizace.[2] Podobně jako další organizace Národní fronty, bytová družstva plnila, vedle správy, výstavby a údržby domů a bytů, i funkce politické a vzdělávací. Stanovy z roku 1962, vydané Ústřední radou družstev a závazné pro všechna bytová družstva, například stanovily, že jednou z rolí družstev bylo “provádět osvětovou činnost, která povede k posílení socialistického cítění členů družstva a jejich rodinných příslušníků.“ (s. 4) Nasazení a míra upřímnosti, kterou do této politické a výchovné činnosti jednotlivá družstva vkládala, se jistě značně lišily, a je možné, že tento rozdílný přístup k jejich politickému poslání byl jeden z důvodů, proč vláda podnikala kroky vedoucí v 70. letech k integraci družstev.

Politická a osvětová činnost bytových družstev před rokem 1989 měla mnoho podob. Družstva například pravidelně organizovala brigády socialistické práce (BSP), v rámci kterých se členové zavázali odpracovat určitý počet hodin, ať už se jednalo o úklid uvnitř a kolem domů (často v souvislosti s plánovanými politickými oslavami či svátky), nebo o nezbytné opravy. Některé samosprávy také organizovaly pro své členy společenské večírky nebo oslavy Dne dětí. Právě na Dny dětí členové družstva U Opavice 2–4 dosud velmi rádi vzpomínají.

Tyto a podobné akce pak družstva uváděla ve zprávách jako příklady politické a osvětové činnosti. Konceptualizace a politická prezentace podobných akcí se z dnešního pohledu může jevit jako příliš ideologická, nicméně to jednotlivým účastníkům nebránilo v tom, aby si podobná setkání užili. Lidé si tak byli blíž a došlo k posílení pocitu sounáležitosti. Vytváření a posilování komunitních vazeb byla jedna z legitimních politických funkcí socialistických bytových (i jiných) družstev.

Organizováním brigád socialistické práce a společenských akcí, které vybízely sousedy, aby se zapojili do společného projektu, naplňovala bytová družstva svou roli při pěstování a posilování žádoucích socialistických hodnot občanů, včetně spolupráce a týmové práce, osobního vkladu do společného majetku a upřednostnění kolektivních potřeb před osobními. Podobné hodnoty jsou jistě žádoucí za jakéhokoli režimu. Politická a osvětová funkce družstev však zároveň plnila i jistou funkci dozorčí. Například ve zprávě o státních volbách z roku 1976 (které za komunistického režimu pochopitelně nebyly demokratické) Kronika uvádí: “V den voleb byly naše družstevní objekty slavnostně vyzdobeny a není nám znám případ, že by se některý náš člen voleb nezúčastnil nebo je jinak ignoroval.” (p. 37)

Kronika SBD Stavbař také dokumentuje způsoby, jakými socialistická bytová družstva vybízela / nutila jednotlivé členy k výzdobě domů a oken bytů u příležitosti politických oslav, např. 1. května (Svátek práce) nebo 9. května (Osvobození Československa Sovětskou armádou v roce 1945). Při příležitosti květnových oslav, družstva, včetně SBD Stavbař či SBD Rozvoj, organizovala socialistické soutěže o nejlepší výzdobu oken a úklidu okolí domů, s cenami o výši 300, 200 a 100 Kčs. Družstva tak dosáhla účasti svých členů na politických oslavách, ale dalo by se říci, že tímto způsobem také normalizovala i jistý přímý dohled nad jejich chováním.

Moderní stát všude na světě využívá různé způsoby dohledu nad, a sbírání informací o, svých obyvatelích za účelem jejich jednoduššího ovládání, a za socialismu tuto roli plnila, vedle dalších organizací, i bytová družstva. Tuto bývalou funkci družstev jistě současní členové družstev postrádají nejméně. Sbírání informací je sice stále nutné a stále probíhá, ale po roce 1989 už se nejedná o přímou a povinnou funkci družstev.

Kronika SBD Stavbař také dokumentuje, jak bytová družstva v dobách socialismu, ať už dobrovolně či z povinnosti (to z Kroniky jasně nevyplývá), zasazovala své zprávy do patřičné politické roviny, i když výsledná podoba zpráv jistě závisela také na individuálním zapisovateli.

Například na straně 56 najdeme družstevní socialistický závazek na rok 1978: “Celodružstevní závazek byl předán OV NF a Měst. NV v Opavě, aby dokumentoval společenskou aktivitu našich družstevníků pro další rozkvět socialistické vlasti, pro růst síly socialistického společenství, pro upevnění našeho přátelství a spojenectví se Sovětským svazem, pro posílení boje za mír a pokrok ve světě.”

A na straně 76 se dočteme: “Ať nepřátelé míru jakkoliv osnují intriky, organizují pomlouvačné kampaně, ať jakkoliv dávají najevo svůj vztek, my, v pevném svazku v táboře míru a socialismu v čele se Sovětským svazem, pokojně pracujeme, pokojně žijeme, pokojně dále budujeme svou milovanou vlast.”

Byť se některé z těchto záznamů dnes jeví jako téměř komické nebo silně demagogické a z dnešního pohledu značně těžkopádné, tehdy byly vnímány jako zcela běžné a odrážely očekávané projevy převažující politické ortodoxie.

Při analýze Stanov bytových družstev z roku 1988 (které byly sice vydány za socialismu, v době decentralizace družstev, ale již předjímají události po roce 1989), je zřejmé, že ve srovnání s dřívějšími Stanovami je zde politická a osvětová role družstev zmíněna již jen okrajově, konkrétně v následujícím prohlášení popisujícím funkce bytových družstev: “organizování rozvoje pracovní a společenské iniciativy členů a pracovníků.” (s. 2) Nicméně tyto Stanovy stále uvádějí, že při přidělování bytů družstva zohledňují „význam člena a příslušníků jeho domácnosti pro společnost„ a že přihlížejí k jejich společenské a družstevní angažovanosti i ke zdravotnímu stavu a osobním poměrům (s. 7). Rovněž stanovují, že při posuzování naléhavosti potřeb bydlení je třeba dát přednost členům s více dětmi, mladým párům a matkám samoživitelkám, které nemají vlastní bydlení nebo bydlí v nevyhovujících podmínkách. (s. 7)

Po roce 1989, kdy se značně změnil postoj státu vůči družstvům, ale podobné připomínky týkající se zajištění ubytování pro sociálně slabší skupiny i poznámky o politické, osvětové či výchovné funkci družstev, z družstevních stanov zcela vymizely. V kontextu České republiky se po roce 1989 bytová družstva stala právnickými osobami a obchodními společnostmi s velmi jasnou a jednoznačnou agendou, která sestává z řízení a údržby bytových domů a jednotek. Jakákoliv činnost související s vytvářením komunity je výhradně v rukou jednotlivých členů družstva nebo jejich předsedy.

Zdroje

– Kronika SBD Stavbař (léta 1976-1980)
– Stanovy stavebního bytového družstva občanů. Praha: Ústřední rada družstev, 1962
– Stanovy SBD Rozvoj Opava, 6. 12.1988
– Stanovy SBD Stavbař, 26. 5. 2014
– „Diskusní přispěvek RE sušení prádla na balkonech paneláků.“ (Pro pamětníky) Schůze delegátů SBD Rozvoj v Opavě, 1982. Státní okresní archív Opava (State District Archive Opava)
– Historické materiály z archívu Karla Lyka, včetně hlavičkového fota.

[1] Panelové domy U Opavice 2-4 spadaly pod správu družstva Stavbař v letech 1973 až 1980 a pak znovu od roku 1991 do současnosti. Viz stránka “Družstevní samospráva U Opavice 2-4: Stručné dějiny.”
[2] V rámci komunistického režimu podléhaly všechny politické strany, zájmové skupiny a jiné organizace nutnosti schválení a registrace v Národní frontě.